Dobrozdání k řešení problematiky přirozeného ladění

Dobrozdání k řešení problematiky přirozeného ladění diatonických harmonik

Podává  : Jarmil Burghauser, člen Svatu českých skladatelů, Praha
 
Výňatek té čáasti, která se týká kvinty na druhém stupni durové stupnice
 
Obtíž tohoto ladění spočívá na několika choulostivých bodech, především v tom, že na druhém stupni durové stupnice není přirozená kvinta, nýbrž interval o syntonické komma tj. asi  22 cent menší. Z tohoto důvodu také není paraelní mollová tónina  (na př. a moll  
k  C dur) úplně totožná s tóny příslušné  durové stupnice  od  čtvrtého stupně počínaje, neboť nutnost přirozené kvinty na subdominantě vyžaduje, aby v přirozeném   a moll  bylo  d   laděno o syntonické komma  níže  než  v C dur. Další obtíž vyplývající vlastně z předchozí, spočívá v tom, že každá jiná tónina vyžaduje proti tónině zvolené za základ kommatické obměny  některého tónu ( např.  v  G dur kromě zvýšení   f   na   fis  musíme zvýšit  také  tón   a    o komma  proti  tónině  C dur). V tónině  F dur  kromě  snížení   h   na   hes musíme snížit  i    d     o  komma proti  C dur..  Kdybychom nezvolili nějaké rozumné  omezení vycházející právě ze zmíněné tolerance lidského sluchu, dospěli bychom při postupu modulací v kvintovém kruhu  prakticky k neomezenému počtu potřebných tónů.  Dnes existuje několik návrhů řešení,  např.  stupnice  o 31, 56   atd. tónech, v praxi ovšem ještě žádné z nich neprorazilo.
 
V Praze,  21. 5. 1964                        Jarmil  Burghauser