Souhrn poznatků získaných v oboru ladění tónu za dobu mé profesní dráhy

 V bodech:

  1. Význam slova „výchvěvy“ a souvislost s interferenčními rázy.
  2. Vnímání  interferenčních rázů  v hudbě, srovnání  s podobnými efekty zapříčiněnými změnami  frekvence tónů nebo jejich intenzity (vibráto, tremolo).
  3. Interferenční  rázy vznikající mezi dvěma tóny jejichž frekvence (v intervalu čisté primy) je nepatrně odlišná ( v rozmezí  plus 35 centů, mínus 35 centů ) . Ve výrobě některých klávesových nástrojů je používáno označení tremolo, tremolový hlas, tremolový rejstřík.
  4. Interferenční rázy v hudebních intervalech na klávesových nástrojích uplatňujících různé postupy ladění, rovnoměrnou temperaturu, nerovnoměrné temperatury, čtvrttónové ladění.
  5. Výpočet počtu interferenčních rázů v různých hudebních intervalech a v různých  postupech ladění.
  6. Měření frekvence interferenčních rázů v hudebních intervalech. Stanovení počtu rázů odhadem dle způsobů používaných  profesionálními ladiči.
  7. Muzikoterapeutické postupy založené na vnímání interferenčních  rázů u lidí s extremně citlivým sluchem pro vnímání rázů, případně pro vnímání inharmonicity.
  8. Vypracování počitačových programů z důvodu urychlení  výpočtu počtu rázů v hudebních intervalech.
  9. Vzájemné ladění tónů v některých základních hudebních intervalech sledované z pohledu historického  vývoje hudby.         Číselné vyjadření velikosti intervalů a souvislost s emocionálním vnímáním jejich znění. Rozbor od pythagorejského ladění až po čtvrttónové ladění. Praktické příklady hudebního znění některých intervalů, případně znění hudebních motivů v historickém kontextu.

Poznámka:  Budou uváděny vědecké poznatky i hypotézy. Vychází se z předpokladu, že číselné vyjádření velikosti intervalu v centech je dostatečným podkladem k učinění potřebných závěrů.

Hořovice 12. února 2016

Karel  Irmann

 

Karel Irmann nastoupil v září roku 1949 do učebního poměru hudební nástrojař- mechanik tahacích harmonik v Hořovicích. Po půlroční výuce v Hořovicích se vzniklé středisko pracu­jícího dorostu (3PD) přestěhovalo v únoru 1950 do Písku. Po vyučení rok v Písku, v dílně kde byly vyráběny jednořadé a dvou­řadové diatónické měchové harmoniky. Tyto harmoniky jsou vyba­veny jednou nebo dvěma diatónickými stupnicemi, a proto jsou la­děny přirozeně.

Po roce byl národním podnikem Harmonika Písek vyslán do Průmyslové školy výroby hudebních nástro­jů v Kraslicích. Po sedmi letech práce ve vývojové konstrukci závodu Harmonika Hořovice přešel z podnětu Karla Děkana, tehdejšího vedoucí­ho základního výzkumu při oborovém podniku Československé hudeb­ní nástroje, jako výzkumný pracovník pro obor akordeony, harmo­niky a ústní harmoniky pod generální ředitelství Československé hudeb­ní nástroje Hradec Králové s detašovaným pracovištěm Hořovice. Za zmínku stojí spolupráce při realizaci a konečném dola­dění čtvrttónového miniharmonia dle návrhu pana F. A. Marika z Plzně hlavně proto, že na tento nástroj mohly být hrány skladby ve čtvrttónovém ladění dle jím navrhované notace.

Zdroj: http://podbrdsko-encyklopedie.cz/cz/irmann-karel/