Dvanáct Čistých Kvint v Nerovnoměrně Temperovaném Ladění Just Intonation
1. Úvod
Předkládaná zpráva pokračuje v intencích zprávy přednesené na 8. Mezinárodní akustické konferenci MAP 2013 Zvolen. V této zprávě bylo vyhodnoceno nerovnoměrně temperované ladění klávesových nástrojů uplatňované Johanem Sebastianem Bachem přibližně v polovině 18. století. Snahou mnoha vynikajících hudebníků a stavitelů klávesových hudebních nástrojů té doby bylo vyrovnání se se středotónovým systémem ladění a svými reformami se přiblížit přirozeně ladícím intervalům.
Zpráva pro 10.
Akustickou konferenci MAP Zvolen 2015 předkládá stejnou
systematikou vyhodnocenou nerovnoměrnou
temperaturu uplatňovanou začátkem 21. století výrobcem elektronických varhan.
Toto ladění je nazýváno
Just intonation, v některých
komerčních podkladech Just temperament. Odklon od rovnoměrně
temperovaného ladění lze považovat za snahu uplatnit aspoň pro
základní výchozí tóninu co nejvíce přirozeně znějících
intervalů.
Seřazení intervalů v této zprávě je odlišné od dosavadních zvyklostí chromatického seřazení nebo seřazení v kvintkvartovém postupu. Nejprve jsou uvedeny doškálné čisté kvinty a pak následují zbývající čisté kvinty. Takto vynikne čistá kvinta postavená na II. stupni, která se vyznačuje snížením o 22 centů proti přirozeně znějícímu intervalu.
2. Vypracování.
Firma vyrábějící
elektronické varhany nabízí své nástroje v rovnoměrně
temperovaném ladění, které je u klávesových nástrojů převážně
používáno. U některých hudebních nástrojů jsou nabízeny dvě
alternativní volby ladění, které v uživatelské příručce
jsou nazývány Just intonation a Arabské ladění. Aby uživateli
bylo nějakým způsobem přiblíženo rozdělení oktávy na dvanáct
nerovnoměrně temperovaných půltónů jsou výšky jednotlivých
tónů uváděny v odchylkách od rovnoměrně temperované
tónové řady. Odchylky jsou uváděny pouze pro tóny jedné oktávy
vzhledem k tomu,
že rozvod do vyšších i nižších oktáv
je zachován v čistých oktávách daných poměrem frekvencí
2:1. Odchylky k jmenovanému tónu jsou uváděny v centech
ve směru plusovém i minusovém.
V tabulce 1
jsou předloženy příslušné hodnoty pro ladění Just
intonation. Z uvedených hodnot
vycházíme pro přesné stanovení výšky jednotlivých tónů.
Výšky proto, že uvedené hodnota v centech nemají obecně
definovaný vztah ke kmitočtu. V našem případě jsme pro
normalizovanou frekvenci tónu c1 261,63 Hz zvolili výšku
3600 centů. Je třeba říci,
že
rozsah jedné oktávy v kterékoli výškové poloze je 1 200
centů. Ve sloupci 1 jsou hodnoty uváděné výrobcem.
Nepravidelným umístěním jednotlivých tónů je zdůrazněna řada
tónů stupnice C dur. Při tomto nastavení bude znít nástroj
v C- komplexu, transpozicí se mění výšková poloha nástroje
v krocích chromatické stupnice, při čemž vzájemná
výšková poloha jednotlivých tónů zůstává zachována. Pro
naši další práci jsou důležité údaje ve
sloupci 3 , tj. výška tónu v centech a ve sloupci 5
frekvence tónu v Hz.
Tabulka 1 Přepočet tónových odchylek na výšku tónu v centech a kmitočet v Hz
Intervalem jehož hudební kvalitu budeme hodnotit je čistá kvinta. Velikost tohoto intervalu je vzájemná vzdálenost obou tónů intervalu, která je určena rozdílem výšky obou tónů v centech. Tato hodnota je uvedena v tabulce 2 ve sloupci 4.
Velikost intervalu daná centovým rozpětím nám přibližuje jeho hudební kvalitu avšak nedává nám informaci o znění intervalu, o tom jak interval vnímáme, o tom jak ladí. Současné znění dvou tónů stejné výšky nepatrně od sebe rozladěných je doprovázeno interferenčními rázy. Tvoří-li dva tóny hudebně definovaný interval, v našem případě čistou kvintu, vznikají rázy na překrývajících se kmitočtech vyšších harmonických složek základního kmitočtu( první harmonická složka je základní tón). V našem případě se tedy třetí harmonická nižšího tónu překrývá s druhou harmonickou vyššího tónu. Počet interferenčních rázů projevujících se při současném znění obou tónů intervalu je ve sloupci 7 tabulky 2.
Tabulka 2 Velikost intervalu čisté kvinty a počet interferenčních rázů
3. Závěr
V tabulce 2 je jednoznačně vyhodnocena velikost intervalu čistí kvinty v centech a její znění v počtu projevujících se interferenčních rázů u elektronických varhan vyráběných začátkem 21. století. Stejným způsobem lze vyhodnotit nově vznikající ladění na příklad Arabské, čtvrttónové a další.
Porovnáme-li reformy historických ladění z poloviny 18. století většinou dosáhly maximálně 7 přirozených čistých kvint. Ladění Just intonation dosáhlo 8 přirozených čistých kvint, avšak ponechalo kvintu sníženou o dydimické komma 22 cent v přirozené diatonické durové řadě.
Literatura
1 Meier Edwin,
Historische Temperaturen, Verlag Marc Vogel, D -79798 Jesteten
2 Syrový Václav,
2003, Hudební akustika, Ladění hudebních nástrojů str. 269 –
272, Nakladatelství
AMU 2003
3 Podobský Jaroslav,
2005, Procházky akustikou 2. část, Měrná jednotka ladění cent, str. 28 -31, MAFY
Hradec Králové 2005
4 Young Robert, A
table Relating Frequency to cent,C.G. Conn, Elkhart Indiana USA,1952
5 Irmann Karel,2013, Dvanáct čistých kvint v Bachově nerovnoměrně temperovaném ladění prezentované počtem vznikajících rázů, Nové trendy akustického spektra 2013
Karel Irmann